Abych Vám přesně popsal zrození True Gymu, musíme se vrátit pár let zpět. Tam zjistíme, že u zrození všeho dobrého na Valašsku je přítomna slivovice 🙂

V červnu, léta páně 2015, mě čekalo ukončení mého studentského života. Přípravu na státnice jsem propojil s dvoutýdenním akumulačním silovým plánem. Říkal jsem si, že to bude dobrý relax od učení. V plánu byly většinou dvoufázové tréninky zahrnující základní silové a vzpěračské cviky. Do toho jsem upravil stravu, inspiraci jsem čerpal z knihy Warrior diet a jedl pouze večer – navíc ve školní menze, takže mi jídlo zabralo pouze cca dvě hodiny denně a zbytek jsem mohl věnovat studiu v knihovně. Z článků od Charlese Poliquina jsem věděl, že je důležité suplementovat magnesium a omega 3. Poskládal jsem si takový detox a hurá na věc. Vše šlapalo jako hodinky, tělo se měnilo ze dne na den. Podmínky k tomu byly ideální – učení mi šlo a nic jsem nepodcenil, takže téměř nulový stres a kromě učení zbýval jen trénink, jídlo a spánek. Bohužel jsem tehdy moc nevědel o tom, že když přetížíte nervový systém (například silovým tréninkem 12x týdně), ovlivníte i soustředění a paměť. Což jsem poznal poslední dny před státnicemi a dokonce přímo u zkoušení, takže to s vyznamenáním nebylo :)…

PÝCHA PŘEDCHÁZÍ PÁD

Tehdy jsem si definitivně potvrdil, že co se týká suplementace, je lepší kvalita než kvantita a že mainstreamové rady ohledně zdravého stravování jsou jen marketingové kecy. Účinky mého experimentu byly nad očekávání, shodil jsem tuk snad i z babiččiných buchet ze školky, objevily se nové svaly a síla šla nahoru. V kombinaci s úspěšně dokončenými státnicemi jsem se cítil na vrcholu duševních a fyzických sil (zde musím zmínit, že jsem předtím 2 roky silově cvičil s nejlepším sparingem Lukášem Vybíralem, a za tu dobu jsem zdvojnásobil svou sílu v základních cvicích. Bez tohoto základu by s největší pravděpodobností experiment skončil přetrénováním nebo zraněním). Jak už teď vím, z vrcholu vede jen jedna cesta a já to po ní vzal šusem. Na konci června můj otec slavil 50. narozeniny. Už tehdy jsem moc nepil, ale při takové příležitosti… Začali jsme u pár panáků a skončili jsme u hry na schovávanou s dětmi. My jsme se schovávali s flaškou slivovice. Výsledek byla luxace AC skloubení při předbíhání jedenáctileté holky. Stejně mě zapikala. Luxace AC kloubu znamená, že se vaše paže přestane kamarádit s klíční kostí – vazy se přetrhají a už to nedrží pospolu.

V zrcadle jsme tehdy viděli, jak klíční kost trčí víc než obvykle a bratr ji se slovy „To máš dobré“ zatlačil zpět (už tehdy to byl fyzioterapeut profesionál). Dobré to nebylo. Dobré bylo jen to, že jsem měl asi 2 promile a moc jsem to necítil. Na druhý den, mé narozeniny, jsem šel k doktorovi a domluvil si operaci.

Následující měsíc byl pro moje tělo a hlavu utrpením. Před zraněním jsem se cítil v každém pohybu silný, mrštný a vše klapalo, od pinpongu až po vzpírání. Ze dne na den každý pohyb doprovázela bolest v rameni a jedině u ležení to nebolelo. Jenomže z ležení na nemocničním lůžku mne neuvěřitelně bolely záda. Nic moc léto.

Začal jsem zkoumat, co to vlastně ten akromioklavikulární kloub je. Jen vyslovovat jsem se to učil dva dny. Poté jsem se začal zajímat o anatomii ramene a lopatky, abych mohl pochopit co se stalo a co hlavně musím udělat, aby to zase fungovalo. Postupně jsem cvičil a na rehabilitacích se hodně vyptával. Přišla řeč i na vzpírání a dostal jsem jednoznačnou odpověď, že na vzpírání to už asi nikdy nebude a že na to mám zapomenout. Další otázky byly tedy zbytečné a já hledal informace jinde. Tehdy jsem našel hodně odpovědí u Kellyho Starreta, fyzioterapeuta z USA a jeho mobilityWOD. Jeho systém mimo jíné pracuje s interní/externí rotací v končetinách a když jsem tuto souvislost objevil i u silových cviků, díky Julienovi Pineau, bylo mi jasné, že má rehabilitace skončí silovým cvičením. Do klasického fitka se mi chodit moc nechtělo – ať kvůli nevhodnosti vybavení nebo neosobnímu přístupu. Navíc jsem věděl, že tam nemohu opravdu cvičit – není tam pořádná hrazda, můžeš tam jen omezeně skákat, vzpírat, funět atd. A tak jsem přemýšlel nad jiným řešením.

TRUE GYM

Loučka gym 🙂

Celkem přišlo vhod úrazové pojištění, za které jsem si koupil první olympijskou osu a 150 kg závaží. Až do mrazivých dnů jsem cvičil v šopě vedle domu. Jelikož jsem měl jen jedno nářadí, musel jsem nad tréninkem víc přemýšlet a zkoušet různé věci (tady jen pro podobně smýšlející lidi zmíním, že silový trénink před prací v 5 ráno je blbost). Na konci roku byla ruka stejně funkční jako předtím, jen trochu slabší. Problém byl ten, že začalo mrznout. Měl jsem strach, aby gumové kotouče nezteřely vlivem vlhka a mrazu. A tak jsem osu převezl do herny stolního tenisu, kde jsem pokračoval ve cvičení.

True gym v začátcích

Občas jsem cvičil s bratrem, občas přišel nějaký kamarád. Začal jsem jim předávat, co jsem se naučil a postupně začali chodit častěji. Poptávka postupně rostla a v létě roku 2016 jsem se domluvil s vedením Střediska volného času Domeček, že dostaneme samostatnou místnost pro cvičení veřejnosti a mládeže. Začínali jsme s jednou osou, pár kettlebely, hrazdou a TRX. Postupně se přidávali další lidé a my nakupovali více vybavení, až jsme se nevešli a museli jsme se rozšířit do dalších místností. Myslím, že díky tomu se Marek, můj bratr, rozhodl pro studium fyzioterapie. Nyní je jeden ze tří trenérů v našem gymu a čekají ho bakalářské státnice. Třetím trenérem je Vašek. Ten začínal s cvičením jako ultra běžec a postupně svou energii přesunul ke cvičení. Teď běhá spíše kratší trasy (v desítkách km, ne stovkách:)).

Stejně jako vy se postupně vzděláváme na různých kurzech a snažíme se být o krok před Vámi. V roce 2017 se k nám navíc přidali místní strongmani. kteří se stali nedílnou součástí našeho gymu. Navíc mají kluci menší úchylku sbírat železo a nejrůznější vybavení pro silový trénink – log lift, pneumatiky 400 a 650 kg, farmářské kufry, viking press, axle a přes tunu železa. V příštím roce chystáme kromě True Gym teens i Strongman teens, kde budeme učit mládež bezpečně zvedat těžká břemena.

Na podzim 2017 jsme navázali spolupráci s místními fotbalovými, hokejovými a cyklistickými kluby. Tento rok jsme dělali 7 zimních kondičních příprav 5 různých sportovním klubům. Bez jakékoli reklamy a propagace. Neděláme nic nového. Děláme věci efektivně a jednoduše jako za starých časů. V posledních letech bohužel z kondiční přípravy zbyly jen stroje ve fitkách, které byly pouze doplňkem. Základní cviky vystřídalo balancování na různých věcech. My jdeme proti tomuto trendu a pomáháme obnovovat staronový trend kondiční přípravy. Jednoduchý a efektivní.

Cvičení pro veřejnost je další důležitou oblastí v našem gymu. Fungujeme už přes dva roky a za tu dobu jsme měli tu čest poznat spoustu skvělých lidí, bez kterých by True Gym nebyl tam kde je teď. Po dvou letech vidím nedostatky v této oblasti a proto se všichni mohou těšit na brzké změny. O tom ale v dalším článku.

ZROZENÍ TRUE GYM COINU

Každý máme ve svém okolí člověka, který přemýšlí jinak, než ostatní. Takoví lidé zpravidla vybočují z řady a to z takového člověka dělá buď blázna, nebo génia. Pokud ten člověk něco dokáže, je to génius. Pokud ne, zůstane známý jako ten divný chlápek. Já měl a mám štěstí, že můj přítel Jarek je přesně takový člověk. V létě roku 2017 jsme se sešli v čajovně (já nepiju, on řídil, navíc dělají dobrý kuskus). Představil jsem mu svou vizi s TRUE GYMem. Řekl jsem mu svou část příběhu, že všechny životní události mě donutily se něco naučit a díky tomu můžeme vytvořit nadregionální projekt pro střední města.

Tehdy jsem ho žádal pouze o stránky. Jenže… on přemýšlí jinak. Díky svým znalostem v IT to spojil s kryptoměnami a umělou inteligencí. Moje vize byla založena na kvalitní trenérské práci, účelnému vybavení gymu, dobré náladě při cvičení ve skupině a individuálnímu přístupu. Toto jsem měl v plánu šířit dále. To jsou základní kameny, na kterých se bude stavět. Jarek myšlenku posunul na úplně jiný level. Díky gymcoinům budete moci cvičením vydělávat, kvalitní trenérská práce dostane podporu od umělé inteligence a sportovní nářadí dostane technická vylepšení. Ovšem s velkými plány je velká zodpovědnost. Čeká nás ještě spoustu práce a naše cesta je na začátku. A já děkuji všem, kteří jsou nebo byli její součástí.